Právě probíhá 28. ročník Festivalu Jeden svět. Zabývá se lidskými právy a právě na krátkých dokumentárních filmech ukazuje, jak mají někteří lidé komplikovaný život. My jsme dnes měli možnost zhlédnout tři filmy.
První s názvem Svět, ve kterém žiji. Hlavní myšlenkou bylo, že každý žije v trochu jiném světě. Virtuální svět nás nemůže ovládat, ale může nám pomoci, když neznáme informaci. Alice tráví léto u dědečka, ale moc si s ním nerozumí. Je ve svém virtuálním světě a nevnímá, co se kolem ní děje. Jednou přišla bouřka, která ji donutila tablet odložit.
Druhý film Každý má své tempo. Alex je dvanáctiletý kluk s poruchou autistického spektra. Moc se chce naučit jezdit na kole, ale nejde mu to. I přes neúspěchy se nechce vzdát a nakonec se mu to podaří.
Poslední film Ela skáče salta. Ela žije se svými sourozenci v dětském domově a moc se chce naučit salto z místa. Nikdo ji nemůže na tréninky vozit. Nakonec se podařilo, aby o prázdninách navštěvovala příměstský cirkusový tábor. Tam se salto naučila a na závěrečném představení to dokázala.
Moc se nám líbila beseda po každém filmu, byli jsme aktivní a také velmi kultivovaní. Jsme rádi, že takové problémy nemusíme řešit.
