Je neděle odpoledne 11.5. a předpověď počasí z Anglie slibuje krásný čas. Do zájezdového autobusu nastupujeme v dobré náladě, po cestě přibereme děti z jihlavské ZŠ, co je celkem sympatické – nuda nebude! Cesta je nekonečná a úmorná, ale máme štěstí na snad nejhodnější pány řidiče na světě.
Exkurze začíná půvabným belgickým městečkem Bruggy. Jeho historické jádro bylo zapsáno do Seznamu světového dědicství Unesco. Vafle s belgickou čokoládou je mňam, procházka starobylými uličkami je příjemná, stejně jako plavba lodí četnými kanály.
Opět v autobusu se těšíme na nocleh ve francouzském hotýlku, kde si konečně odpočine naše tělo unavené hodinami sezení i chození. Trošku šokem je zpráva, že budíček bude o půl druhé nad ránem, abychom stihli první trajekt do Anglie. To drastické buzení jsme zvládli a pasovou kontrolu také, teď už můžeme dvě hodiny objevovat každý kout obrovského trajektu, nadýchat se vzduchu s krásnou vůní moře a užít si taky společnou snídani – Big English breakfast.
Opravdu příjemné…Holky hned utratí velkou část svého kapesného na parfémky v Duty Free shop, ale naštěstí nestíhají utratit všechno, protože se už nedaleko bělají křídové Doverské útesy…blížíme se k Anglii.
Zanedlouho obdivujeme překrásnou gotickou katedrálu v Canterbury a děti se těší z dalšího objevu – obchodu Poundland, kde se všechno dá koupit za jednu libru.
Odpoledne nás čeká univerzitní město Cambridge – asi nejlepší výlet z bohaté nabídky výletů. Vstoupíme do King’s College, silně připomínající „Bradavice“ z Harryho Pottera a pak se opět plavíme na malých lodích v neskutečně přátelské, příjemné a usměvavé atmosféře. Komunikujeme s lodníkem, podáváme si ruce s Japonci z vedlejší loďky, máváme vysmátým lidem všech různých národností, sledujeme studenty učící se na břehu ve skupinkách v zahradních lehátkách. Nikdo se nemračí, nikdo nespěchá, jako kdybychom byli v nějakém lepším světě…
Pak opět autobus, máme smůlu na kolony a dopravní zácpy. Do Lutonu na ubytování v hostitelských rodinách přicházíme za tmy, unaveni, hladoví a mnohem později, než bylo v plánu.
Ráno se vyráží do Birminghamu, novou energii získáváme ze sladkostí v čokoládovně Cadbury, která více než továrnu připomíná zábavný park se spoustou atrakcí. Po zkonzumování spousty čokolády si říkáme „sůl nad zlato“ a absolvujeme další výlet do prostorného areálu Kenilworth Castle – oblíbeného hradu velice schopné, ale taky velice kruté královny Alžběty I., dcery Jindřicha VIII. Děti pobíhají po obou částech hradu – zachovalé pevnosti i ruinách, dají si něco v zahradní restauraci a odpočinou si v sytězelené trávě, protože počasí je pořád zázračně neanglické.
V další den další hrad Warwick s voskovými figurínami, bludištěm a desítkami jiných atrakcí. Odpoledne jedeme po stopách neslavnějšího světového spisovatele a dramaturga Williama Shakespeara, počínaje jeho rodným domem v Stratford-upon‑Avon, kde se narodil v roce 1564.
Ráno se rozloučíme s hostitelskými rodinami, naložíme zavazadla a míříme do Londýna. Rychlochůzí oběhneme nejslavnější místa se zajímavým komentářem velice vzdělané paní průvodkyně. Zvládneme dvě cesty metrem, pokocháme se pohledem na Londýn z výšky z kolotoče London Eye a na delší dobu se zastavíme v Shakespearově divadle Globe. Dojímavým zážitkem je vidět přímo v něm kousek z představení dramatu Romeo a Julie – tak to se nádherně povedlo!
Zpátky přes La Manche nejedeme lodí, ale přes tunel vybudován pod mořem - Channel Tunnel. Nějaké auto má technický problém, takže zdržení v tunelu, cesta domů je opět zničující. Ale musíme pochválit všechny děti, jak byly trpělivé, hodné a šikovné v anglické .komunikaci.
V sobotu večer jsou všichni šťastní a zdraví v náruči svých blízkých, kteří slibují, že k večeři nebudou žvýkačkové toasty ani špagety z polotovaru.
Sbohem, krásná Anglie, posíláme pozdrav z krásného Česka!
Zdraví všechny děti a paní učitelky Vosáhlová a Palmovská.
